Vzhled: Feny mají v kohoutku minimálně 65cm, často však mnohem víc. U psů je standardem daná minimální kohoutková velikost 70cm, často mají i přes 80 cm, to je dělá jedním z největších psích plemen. Psi váží 45 kg a víc, feny minimálně 36 kg, ale většinou mají mezi 45 až 60 kg. Tělo není moc hrubé nebo těžké, nicméně lidé, kteří nejsou s plemenem seznámení jsou často překvapeni, jak jsou psi hbití a rychlí.
Srst: Komondor má dlouhou, hustou a překvapivě provázkovitou bílou srst, dlouhou ve starším věku nejméně 20 – 27 cm (má nejvíc srsti ze všech psů), v období kolem 6 let již dosahuje od kohoutku až na zem, podobá se dreadům nebo mopu. Štěňata se rodí s asi 1cm krátkou srstí, je hebká a připomíná chmýří. Jak štěňata rostou, srst se čím dál tím víc vlní a má sklon plstnatět. Srst se skládá z jemné podsady a hrubé vnější srsti, pstnatí se do provázků či širších stuh. Kolem komondora je mnoho mýtů, které nejsou pravdivé a vyplývají často z neznalosti. Ačkoli se někde můžete dočíst, že péče je náročná, opak je pravdou a není nikterak složitou. V období kolem 1 roku se štěněti začínají dredy postupně vytvářet, je na nás, abychom srsti dopomohli tam, kde se plstnatec tvoří širší než požadujeme. Je potřeba od sebe srst prsty oddělovat, aby se ze psa nestala slepená špinavá koule. Tato činnost je pak v dospělosti nenáročná a provádí se podle potřeby a jen občas. Srst roste po celý psí život. Línavost je u tohoto plemene minimální. Jediné větší línání nastává u štěněte, když ještě nemá srst dospělého psa. Komondor se na rozdíl od podobně vypadajícího puliho, který se narodí bílý, černý nebo šedivý, rodí pouze v bílé barvě. Nicméně pravidelně nemytý komondor může vypadat jako šedý, avšak je to jen prach ulpělý na srsti. Po vykoupání je opět bílý či má jeho barva srsti slonovinový nádech. Srst komondora chránívala před vlčím kousnutím, predátor nebyl schopný prokousat se tak hustou srstí a jakkoliv komondora zranit. Srst komondora má přes svou extravaganci ještě jednu nezanedbatelnou úlohu a tou je její izolace. Nejen že komondor svým zjevem může někomu připomínat ovci, taktéž jeho srst má stejné vlastnosti jako ovčí rouno. V zimě hřeje a izoluje proti mrazu, v létě chrání před slunečními paprsky, které se navíc od bílé barvy odráží. Má částečně samočistící schopnosti. Pokud shrneme péči o srst, je velmi nenáročná, obzvlášť oproti plemenům, které se musí denně česat.
Výcvik: Kvůli komondorově povaze, velikosti a síle je výcvik poměrně složitý. S tréninkem by se mělo začít co nejdřív, už ve čtyřech až osmi měsících. Kdyby se brzký výcvik zanedbal, mohl by být komondor později nebezpečný svému okolí. Když se začne brzo, jde to celkem snadno. Když se štěně nudí, tak zlobí. Ale při výcviku se nenudí, může ho to bavit a může být šťastný. Pochvaly jsou nutné, ale stejně tak nesmí chybět důsledné napravování chyb. Když se jednou komondor zbaví nepřátelského chování, bude už navždy vědět, jak by se měl chovat. Proto jsou důsledné opravy nutné už u malého štěněte, aby dobře věděl, co může a co ne. Nesmírně důležitá je také socializace. Komondor by měl být vystavován novým situacím, lidem a psům už jako štěně. Kdyby nebyl, tak se z něho může v dospělosti stát agresivní pes vůči všemu, co je nové. V takové podobě byl zapotřebí u stád, kdy vše mimo pastýře a stáda bylo nepřítelem. Pro podmínky soužití s komondorem co by rodinným psem není třeba výcviku v pravém slova smyslu, je to inteligentní pes, postačí důsledná výchova. Správnou péčí bude z komondora zodpovědný a milující pes. Než byste si komondora pořídili, je potřeba promluvit s chovatelem, jestli jste schopní dát psovi vše, co potřebuje a jestli u Vás bude pes šťastný.
Zdraví- Komondoři netrpí mnoha dědičnými problémy. Možná protože plemeno bylo po staletí složeno jen ze silných jedinců, kteří byli schopni obstát v drsných podmínkách, zde byla nemilosrdná selekce. Problémem může být stejně jako u všech velkých plemen dysplazie kyčelního kloubu. V České republice je podmínkou pro uchovnění jedince test dysplazie kyčelního kloubu a co se týká dále zdraví navíc i vyhodnocení oftalmologického vyšetření. Kvůli velmi husté a dlouhé srsti může být ještě problém s vnějšími cizopasníky, boj s nimi je bez rozdílu stejný jako u každého jiného plemene.
